V počátku jako Pohostinství u Wirglerů, majitelé Ludvík Wirgler a Františka Wirglerová

Se stavbou domu se začalo v říjnu 1928 v Brně Židenicích, název ulice Jílkova v roce 1928 byl ještě jen v daleké budoucnosti. " Na Oulehlách", jak se místo jmenovalo a Stavební družstvo "Nájemník" prodalo parcelu č.13.-14. a započala výstavba a tím i historie.

Pohostinství je provozováno po dokončení domu v roce 1931. Součástí je i letní zahrádka v celé šířce domu na budoucí ulici "Klíny". Zahrádka byla osázena okolo plotu vinnou révou, která vytvářela pergolu nad celým prostorem. Pravidelně zde bylo podzimní vinobraní a to přecházelo v zimní zabíjačky a pochoutky ze zvěřiny. Od počátku provozu bylo pohostinství elektrifikováno.

V té době byla proveden a první rekonstrukce vlakové tratě. Obloukový kamenný most byl nahrazen kovovým, nýtovaným. Již tenkrát se hovořilo o rozšiřování železniční tratě na úkor nové výstavby. Stejně tomu bylo i ve válečném a poválečném období. Takže dnešní přesouvání tratě a nádraží není žádná novinka. To se ještě nejmenovala ulice Jílkova, v roce 1936 se ulice jmenovala Resslovou.

V průběhu plošného amerického bombardování Zbrojovky 20.listopadu 1944 nebyl dům zasažen. Hospody mají kliku. Spojenecké bomby, ale nedopadali na ulici Jílkovu, na tehdejší SCHWARZA GASS. I Židenice byly osvobozeny 25.dubna 1945.V tomto roce pohostinství stálo na ulici Černé.

Ani události v Únoru 1948 neohrozily Pohostinství na Jílkové. Ulice Jílkova od 25.9.1946 je spjata se jménem MUDr. Vojtěcha Jílka ( 1908 - 1941). Atleta v Moravské Slávii, odbojáře a jednu z prvních obětí okupace. Ještě alespoň dva ze sousedství. Vilém Slezák (1914 - 1944) odbojář v č p.42 a Eduard Vymazal (194 - 1945) voják rakousko-uherské armády později, francouzský legionář z č.p. 157. V soukromých rukou bylo provozováno pohostinství do roku 1961, kdy Františka Wirglerová odešla do zaslouženého starobního důchodu jako živnostník.

Od roku 1962 měl Pohostinství v pronájmu RAJ Brno II. Provozoval ji, v počátcích, jako Hospoda na Jílkové. První socialistický vedoucí měl takový poměr k úklidu a čistotě, že mu nikdo neřekl jinak jako "Špinavec" i přes snahu následujících, kteří se všemožně snažili toto napravit, název "u Špinavca" se po několika letech vryl do paměti místních. Ti jej pak předali ostatním, mladším i příchozím.

Po Sametové revoluci začíná soukromé Pohostinství na Jílkové K.K. V neposlední řadě i pan Karel Klusáček v porevolučním období se snažil marně tento název umírnit. "U Špinavca" se neříká, ale kdo řekne "U špinavce," takt to bereme jako urážku a podle toho se chováme.

To je náhled do historie.